Nejkrásnější pražské památky ve fotografiích: Průvodce městem

Pražský hrad a katedrála sv. Víta

Dominantou hlavního města je bezpochyby Pražský hrad, který se majestátně tyčí nad Vltavou a je největším souvislým hradním komplexem na světě. Jeho historie sahá až do 9. století a po staletí slouží jako sídlo českých panovníků a prezidentů. Návštěvníky okamžitě zaujme monumentální katedrála svatého Víta, jejíž štíhlé gotické věže jsou symbolem nejen Hradu, ale celé Prahy.

Katedrála sv. Víta představuje mistrovské dílo gotické architektury, na jejíž stavbě se podíleli významní stavitelé včetně Petra Parléře. Její výstavba trvala neuvěřitelných 600 let a byla dokončena až ve 20. století. Uvnitř chrámu návštěvníky ohromí Svatováclavská kaple vyzdobená polodrahokamy a nástěnnými malbami ze života svatého Václava. Korunní komora ukrývá české korunovační klenoty, které jsou vystavovány jen při výjimečných příležitostech.

Hradní komplex zahrnuje také nádherné Zlatou uličku, kde podle pověstí kdysi pracovali alchymisté Rudolfa II. Dnes jsou malé barevné domky oblíbeným turistickým cílem. Bazilika sv. Jiří představuje nejzachovalejší románskou stavbu v Čechách a její červená fasáda kontrastuje s gotickou katedrálou. Starý královský palác uchovává síň, kde proběhla slavná defenestrace, která odstartovala třicetiletou válku.

Na třetím nádvoří Pražského hradu se nachází obelisk od Josipa Plečnika, který významně přispěl k současné podobě hradního areálu. Královská zahrada s renesančním Letohrádkem královny Anny, známým také jako Belvedér, poskytuje návštěvníkům klidné místo k odpočinku s překrásným výhledem na Prahu. Jelení příkop, který kdysi sloužil jako přirozená ochrana hradu, je dnes příjemnou procházkovou zónou.

Chrám sv. Víta ukrývá mnoho uměleckých pokladů včetně kaple sv. Jana Nepomuckého se stříbrným náhrobkem světce, mozaikového Posledního soudu nad Zlatou bránou a nádherných vitráží, z nichž nejznámější je dílo Alfonse Muchy. Věž katedrály nabízí po zdolání 287 schodů nezapomenutelný výhled na Prahu. V kryptě odpočívají čeští králové a světci včetně sv. Václava a Karla IV.

Návštěvníci mohou na Hradě sledovat také ceremoniál střídání hradní stráže, který se koná každou hodinu. Reprezentační prostory jsou přístupné veřejnosti a zahrnují Španělský sál, kde se konají nejvýznamnější státní události. Místo je živým centrem české státnosti a každoročně ho navštíví miliony turistů z celého světa, kteří obdivují jeho architektonickou rozmanitost od románského slohu přes gotiku až po renesanci a baroko.

Karlův most a mostecké věže

Karlův most představuje jeden z nejstarších a nejvýznamnějších mostů v Evropě, který již více než 600 let spojuje břehy Vltavy v srdci Prahy. Tato gotická památka, postavená na příkaz Karla IV. v roce 1357, se stala symbolem města a svědkem nesčetných historických událostí. Most je lemován třiceti sochami a sousošími, které byly postupně instalovány od 17. století a vytvářejí jedinečnou galerii pod širým nebem.

Na obou koncích mostu se tyčí impozantní mostecké věže, které jsou nedílnou součástí původního opevnění Prahy. Na staroměstské straně návštěvníky vítá Staroměstská mostecká věž, která je považována za nejkrásnější gotickou bránu v Evropě. Její výzdoba zahrnuje sochy Karla IV., Václava IV. a svatého Víta. Věž byla dokončena kolem roku 1380 a její architektonické řešení je připisováno Petru Parléřovi.

Na malostranském břehu se nachází dvojice věží - vyšší Malostranská mostecká věž a nižší Juditina věž, která je pozůstatkem původního Juditina mostu z 12. století. Malostranská mostecká věž byla postavena současně s Karlovým mostem a tvoří harmonický celek s okolní architekturou. Její střecha je pokryta charakteristickými zelenými měděnými pláty, které získaly svou patinu během staletí.

Karlův most měří 516 metrů a jeho konstrukce je tvořena šestnácti oblouky, které spočívají na mohutných pilířích. Stavitelé použili unikátní metodu zpevnění malty - podle legendy do ní přidávali vejce, což mělo zajistit větší pevnost. Most je dlážděn velkými žulovými kostkami a po obou stranách je lemován zábradlím, na kterém jsou umístěny již zmíněné barokní sochy.

Nejznámější sochou na mostě je socha svatého Jana Nepomuckého, která byla instalována v roce 1683. Podle tradice splní přání každému, kdo se dotkne jejího reliéfu. Mezi další významné sochy patří sousoší svatého Luitgardy, Kalvárie či socha Bruncvíka. Každá z třiceti soch má svůj příběh a symbolický význam, který přispívá k mystické atmosféře mostu.

V průběhu staletí most čelil mnoha přírodním katastrofám, především povodním. Nejničivější byla povodeň v roce 1890, kdy byly strženy tři pilíře mostu. Díky důkladné rekonstrukci a pravidelné údržbě však most přečkal až do současnosti a stále slouží jako důležitá komunikační tepna mezi oběma břehy Vltavy. Každý den po něm projdou tisíce turistů i místních obyvatel, kteří obdivují jeho krásu a historickou hodnotu.

Most je zvláště působivý za soumraku, kdy se jeho silueta odráží ve vodní hladině a historické lampy vytváří romantickou atmosféru. V ranních hodinách, kdy most není ještě zaplněn davy turistů, lze nejlépe vychutnat jeho jedinečnou atmosféru a vyfotografovat jeho architektonické detaily bez rušivých elementů.

Staroměstské náměstí s orlojem

Staroměstské náměstí představuje skutečné srdce historické Prahy, kde dominantou je světoznámý Staroměstský orloj, který již více než 600 let přitahuje návštěvníky z celého světa. Tento unikátní středověký stroj není jen obyčejnými hodinami, ale představuje složitý astronomický přístroj, který kromě času ukazuje i polohu Slunce, Měsíce a znamení zvěrokruhu. Každou celou hodinu se nad orlojem otevírají dvě okénka a objevuje se průvod dvanácti apoštolů, zatímco kostlivec tahá za provaz zvonu - připomínka pomíjivosti času a lidského života.

Náměstí obklopují nádherné historické domy s překrásnými fasádami, z nichž každý vypráví svůj vlastní příběh. Staroměstská radnice, jejíž výstavba začala již ve 14. století, představuje architektonický skvost gotického stavitelství. Její věž, tyčící se do výšky 69,5 metru, nabízí návštěvníkům dechberoucí výhled na celé historické centrum Prahy. Při pohledu z věže lze spatřit charakteristické červené střechy Starého Města, věže Týnského chrámu i vzdálenější panorama Hradčan.

Významnou dominantou náměstí je také chrám Matky Boží před Týnem, jehož charakteristické gotické věže se staly jedním ze symbolů Prahy. Jejich asymetrická výška dodává chrámu jedinečný vzhled, který se odráží na bezpočtu fotografií a pohlednic. Před chrámem stojí barokní Mariánský sloup, který byl v roce 2020 znovu vztyčen na svém původním místě, čímž se náměstí vrátilo část své historické podoby.

Uprostřed náměstí se nachází pomník mistra Jana Husa, monumentální dílo sochaře Ladislava Šalouna z roku 1915. Tento impozantní památník připomíná významného českého reformátora a jeho odkaz. V dlažbě náměstí jsou také vyznačeny kříže připomínající popravy 27 českých pánů v roce 1621.

Okolní domy představují učebnici architektury různých období - od gotiky přes renesanci až po baroko. Dům U Minuty zaujme svou renesanční sgrafitovou výzdobou, zatímco palác Kinských reprezentuje vrcholné rokoko. V podloubích domů se nachází množství obchůdků, kaváren a restaurací, které dodávají náměstí živou atmosféru v každou denní dobu.

Staroměstské náměstí ožívá zejména během tradičních trhů, ať už velikonočních nebo vánočních, kdy se prostor zaplní stánky s řemeslnými výrobky, tradičními pochutinami a svařeným vínem. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí patří mezi nejkrásnější v Evropě, když se náměstí promění v pohádkovou scenérii s velkým vánočním stromem a tisíci světélky.

Chrám Matky Boží před Týnem

Dominanta Staroměstského náměstí, Chrám Matky Boží před Týnem, je jednou z nejpůsobivějších gotických staveb v Praze. Tato majestátní církevní památka se tyčí do výše 80 metrů a její charakteristické dvojvěží s černými helmicemi je viditelné z mnoha míst historického centra. Stavba chrámu započala ve 14. století na místě původního románského kostela a trvala téměř dvě století. Během husitských válek sloužil chrám jako hlavní husitský kostel, kde kázal také slavný reformátor Jan Rokycana.

Fasáda kostela je zdobena bohatou gotickou výzdobou, včetně unikátního tympanonu nad hlavním vstupem, který zobrazuje výjevy ze života Panny Marie a Krista. Severní věž, nazývaná Eva, a jižní věž, zvaná Adam, jsou lehce asymetrické, což dodává chrámu osobitý charakter. Mezi věžemi se nachází zlatá socha Panny Marie, která nahradila původní husitský kalich po rekatolizaci v 17. století.

Interiér chrámu ohromuje návštěvníky svou monumentálností a bohatou výzdobou. Hlavní oltář je mistrovským dílem raného baroka a pochází z dílny významného umělce Kašpara Bechtelera. Pozornost přitahuje také gotická křtitelnice z 15. století a renesanční náhrobek astronoma Tycha Brahe, který je pohřben v severní lodi kostela. Stěny zdobí četné nástěnné malby a fresky z různých historických období.

Pozoruhodným prvkem je také pozdně gotický baldachýnový portál, který patří k nejkrásnějším ukázkám pozdní gotiky v českých zemích. Návštěvníci mohou obdivovat nádherné vitráže, které při slunečním svitu vytvářejí v interiéru magickou atmosféru. Každý ze čtyř pilířů hlavní lodi nese sochy apoštolů, které byly vytvořeny v období baroka.

V průběhu staletí prošel chrám mnoha úpravami a rekonstrukcemi. Významná obnova proběhla po požáru v roce 1679, kdy byly přestavěny věže a získaly současnou podobu. Poslední rozsáhlá rekonstrukce proběhla na přelomu 20. a 21. století, kdy byla obnovena fasáda a restaurovány cenné umělecké prvky.

Chrám je také významným hudebním místem, kde se pravidelně konají koncerty duchovní hudby. Vzácné varhany z roku 1673 patří k nejstarším funkčním nástrojům svého druhu v Praze. V současnosti slouží chrám jako farní kostel a je přístupný veřejnosti, přičemž návštěvníci mohou obdivovat jeho architektonickou krásu i během pravidelných bohoslužeb. Každoročně přitahuje tisíce turistů z celého světa, kteří přicházejí obdivovat tuto jedinečnou památku české gotické architektury.

Václavské náměstí a Národní muzeum

Václavské náměstí představuje jedno z nejvýznamnějších historických míst v Praze, které se rozkládá na ploše více než 42 000 metrů čtverečních. Toto monumentální prostranství, které má spíše charakter široké třídy než klasického náměstí, je lemováno řadou architektonicky významných budov z různých historických období. Dominantou horní části náměstí je novorenesanční budova Národního muzea, která byla postavena v letech 1885-1891 podle návrhu architekta Josefa Schulze.

Národní muzeum se tyčí na místě bývalé Koňské brány a jeho monumentální průčelí s bohatou sochařskou výzdobou představuje vrchol české novorenesanční architektury. Interiéry muzea ukrývají cenné sbírky přírodovědecké, historické i numismatické. Po nedávné rozsáhlé rekonstrukci, která trvala několik let, se budova opět zaskvěla v plné kráse a nabízí návštěvníkům moderní výstavní prostory při zachování původního historického charakteru.

Před budovou Národního muzea se nachází jezdecká socha svatého Václava od sochaře Josefa Václava Myslbeka, která se stala symbolem české státnosti a místem významných historických událostí. Socha byla dokončena v roce 1912 a zobrazuje svatého Václava na koni, doplněného sochami dalších českých patronů - svaté Ludmily, svatého Prokopa, svaté Anežky České a svatého Vojtěcha.

Václavské náměstí bylo svědkem mnoha klíčových momentů české historie. Právě zde se odehrávaly důležité události roku 1918 při vzniku Československé republiky, tragické události roku 1969, kdy se zde upálil Jan Palach na protest proti sovětské okupaci, i revoluční události listopadu 1989. Dnes náměstí představuje rušné obchodní centrum s množstvím obchodů, kaváren a restaurací, které jsou umístěny v historických domech s překrásnými fasádami.

Architektonicky cenné jsou především secesní a funkcionalistické budovy z přelomu 19. a 20. století, jako například palác Koruna, hotel Evropa nebo obchodní dům Baťa. Mnohé z těchto staveb jsou zdobeny původními secesními prvky, štukovými reliéfy a sochařskou výzdobou. V nedávné době prošlo náměstí několika úpravami, které měly za cíl zvýšit jeho atraktivitu pro pěší a omezit automobilovou dopravu.

Národní muzeum i celé Václavské náměstí jsou součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Každoročně toto místo navštíví miliony turistů z celého světa, kteří obdivují jak historickou architekturu, tak živou atmosféru moderního městského centra. Večer náměstí ožívá působivým osvětlením, které zvýrazňuje architektonické detaily budov a vytváří nezapomenutelnou atmosféru.

Každá pražská památka je jako stránka v knize historie, kterou musíme číst očima i srdcem

Radmila Svobodová

Vyšehrad a jeho historické opevnění

Vyšehrad představuje jednu z nejvýznamnějších historických dominant Prahy, tyčící se majestátně nad pravým břehem Vltavy. Jeho impozantní opevnění, které můžeme obdivovat dodnes, má bohatou historii sahající až do 10. století. Původní hradiště bylo postupně přebudováno na královský hrad a později na mohutnou barokní pevnost, jejíž pozůstatky tvoří současnou podobu areálu.

Nejstarší dochované části opevnění pocházejí z období vlády Karla IV., který nechal Vyšehrad výrazně posílit a rozšířit. Tehdejší hradby byly doplněny mohutnými věžemi a bránami, z nichž nejvýznamnější byla Špička, směřující k Pražskému hradu. Současná podoba opevnění však vznikla především během rozsáhlé přestavby v 17. a 18. století, kdy byl Vyšehrad přeměněn na barokní pevnost podle nejmodernějších fortifikačních zásad té doby.

Charakteristickým prvkem vyšehradského opevnění jsou mohutné cihlové bastiony, které vytváří působivý obrazec při pohledu z ptačí perspektivy. Celkem bylo vybudováno šest bastionů, které jsou propojeny vysokými cihlovými hradbami. Nejzachovalejší je bastion sv. Ludmily a bastion sv. Petra, kde se dodnes dochovaly původní kasematy - podzemní prostory sloužící jako sklady munice a úkryty pro vojáky.

V severní části opevnění se nachází Leopoldova brána, postavená v roce 1678 jako hlavní vstup do pevnosti. Její monumentální architektura s bohatou plastickou výzdobou dodnes upoutává pozornost návštěvníků. Na východní straně pak můžeme obdivovat Táborskou bránu, která byla součástí důmyslného obranného systému s padacím mostem přes příkop.

Součástí fortifikačního systému byly také rozsáhlé podzemní chodby, tzv. kontrminové galerie, které sloužily k odhalování a likvidaci nepřátelských pokusů o podkopání hradeb. Tyto chodby jsou částečně přístupné veřejnosti a poskytují fascinující pohled do vojenského stavitelství své doby.

Zajímavým prvkem opevnění jsou také zachované strážní domky a prachárny, které byly nedílnou součástí fungování pevnosti. Particularly působivá je Gorlice, podzemní sál v bastinu sv. Ludmily, který původně sloužil jako skladiště střelného prachu a dnes ukrývá originály barokních soch z Karlova mostu.

V průběhu 19. století ztratil Vyšehrad svůj vojenský význam a pevnostní areál byl postupně přeměněn na národní památník. Přesto se dodnes dochovalo přibližně 90 % původního barokního opevnění, což z Vyšehradu činí jednu z nejzachovalejších barokních pevností v Evropě. Současní návštěvníci mohou obdivovat nejen impozantní architekturu hradeb a bastionů, ale také si užít překrásné výhledy na Prahu, které se z opevnění nabízejí.

Židovské město a Staronová synagoga

Židovské město v Praze, známé také jako Josefov, představuje jedinečnou součást historického centra metropole a patří k nejzachovalejším židovským čtvrtím v Evropě. Staronová synagoga, která je jeho nejvýznamnější dominantou, byla postavena ve 13. století a je nejstarší dochovanou synagogou ve střední Evropě. Tato gotická stavba s charakteristickými štíty a sedlovou střechou je opředena mnoha legendami, včetně té o Golemovi, kterého podle pověsti stvořil rabbi Löw.

Původní židovské ghetto bylo v průběhu staletí několikrát přestavováno a upravováno. Nejvýraznější změnou prošlo během asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy byla většina původních budov zbourána a nahrazena secesními domy. Přesto se zde dochovalo několik významných památek, které dodnes svědčí o bohaté historii židovské komunity v Praze.

Staronová synagoga je postavena v raně gotickém slohu a její interiér zahrnuje hlavní loď pro muže a postranní prostory pro ženy. Charakteristickým prvkem jsou dva pilíře, z nichž vybíhá šest polí křížové klenby. Uprostřed synagogy stojí bima - vyvýšené místo pro předčítání z Tóry, které je obklopeno gotickou mříží. Na východní stěně se nachází svatostánek (aron ha-kodeš), kde jsou uchovávány svitky Tóry.

V těsné blízkosti Staronové synagogy se nachází další významné památky židovského města - Vysoká synagoga, Maiselova synagoga, Španělská synagoga a Pinkasova synagoga, která dnes slouží jako památník obětem holocaustu. Starý židovský hřbitov, založený v první polovině 15. století, je dalším unikátním místem, kde se na malé ploše nachází přes 12 000 náhrobních kamenů.

Architektura židovského města odráží složitou historii jeho obyvatel. Úzké uličky, které se proplétají mezi domy, jsou svědectvím středověkého urbanismu, kdy byli Židé nuceni žít v uzavřeném prostoru ghetta. Současná podoba čtvrti je výsledkem několika stavebních období, od středověku přes renesanci a baroko až po secesi, což vytváří jedinečnou architektonickou mozaiku.

V okolí Staronové synagogy se nachází množství historických domů, z nichž každý má svůj příběh. Židovská radnice s charakteristickými hodinami s hebrejskými číslicemi, Maiselův dům či dům rabína Löwa jsou jen některými z nich. Celá čtvrť dýchá atmosférou staletí židovské kultury a tradic, které byly nedílnou součástí života Prahy.

Dnes je židovské město oblíbeným turistickým cílem, ale zároveň zůstává živým místem, kde se stále konají bohoslužby a různé kulturní akce. Staronová synagoga je nadále aktivním centrem židovského náboženského života a symbolem kontinuity židovské přítomnosti v Praze, která přetrvala navzdory všem historickým útrapám.

Petřínská rozhledna a zahrady

Petřínská rozhledna se tyčí nad Prahou jako majestátní dominanta na vrchu Petřín a představuje jednu z nejoblíbenějších turistických atrakcí hlavního města. Tato 63,5 metrů vysoká ocelová konstrukce, inspirovaná pařížskou Eiffelovou věží, byla slavnostně otevřena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Návštěvníci mohou vystoupat po 299 schodech nebo využít výtah, aby se dostali na vyhlídkovou plošinu, odkud se jim naskytne dechberoucí panoramatický výhled na Prahu a její okolí.

Památka	Rok založení	Výška (m)	Styl
Pražský hrad	870	70	Gotický
Karlův most	1357	13	Gotický
Staroměstská radnice	1338	69	Gotický
Chrám sv. Víta	1344	96	Gotický
Prašná brána	1475	65	Gotický

Rozhlednu obklopují překrásné zahrady, které tvoří zelené plíce města. Seminářská zahrada, založená již v 17. století, nabízí romantické zákoutí s množstvím vzácných dřevin a květin. V její blízkosti se nachází Růžový sad, který na jaře a v létě rozkvétá tisíci růžemi různých druhů a barev, což vytváří skutečně podmanivou atmosféru. Návštěvníci zde mohou obdivovat více než 12 000 růžových keřů.

Petřínské sady jsou protkány sítí upravených cestiček, které návštěvníky vedou kolem dalších zajímavých památek. Mezi ně patří zrcadlové bludiště, postavené rovněž v roce 1891, které dodnes baví děti i dospělé svými křivými zrcadly a unikátní dioramou zobrazující boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě. V bezprostřední blízkosti se nachází také kostel svatého Vavřince, jehož historie sahá až do románského období.

Pro milovníky astronomie je zde připravena Štefánikova hvězdárna, která od roku 1928 slouží jak k vědeckým účelům, tak k popularizaci astronomie mezi veřejností. V jejích prostorách se konají pravidelné přednášky a pozorování noční oblohy. Zahrady také ukrývají Křížovou cestu se čtrnácti zastaveními, která vede k barokní kapli Kalvárie.

V jarních měsících se petřínské svahy pokrývají rozkvetlými třešněmi a magnóliemi, což vytváří nezapomenutelnou podívanou. Romantická atmosféra tohoto místa přitahuje nejen zamilované páry, ale také rodiny s dětmi a fotografy hledající dokonalé záběry Prahy. Na Petřín se můžete vydat pěšky po některé z mnoha cest, nebo využít oblíbenou lanovou dráhu, která jezdí od stanice Újezd již od roku 1891.

V zimních měsících nabízí Petřín jedinečnou atmosféru, když se stromy pokryjí jinovatkou a sněhem. Celoroční přístupnost a různorodost atrakcí činí z této lokality oblíbený cíl návštěvníků v každém ročním období. Petřínská rozhledna a její okolí představují dokonalou kombinaci historických památek, přírodních krás a relaxačních zón, které společně vytvářejí nezapomenutelný zážitek pro každého návštěvníka Prahy.

Tančící dům na nábřeží Vltavy

Na pravém břehu Vltavy v Praze se tyčí jedna z nejpozoruhodnějších moderních staveb české metropole - Tančící dům. Tato unikátní budova, která vznikla v letech 1994-1996, představuje vrchol postmoderní architektury a stala se neodmyslitelnou součástí panoramatu hlavního města. Architekti Vlado Milunić a Frank O. Gehry vytvořili dílo, které symbolicky představuje tančící pár - Freda Astaira a Ginger Rogers.

Stavba se nachází na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí, na místě, kde původně stál činžovní dům zničený během bombardování Prahy v roce 1945. Charakteristickým prvkem budovy jsou dvě věže, které se vzájemně proplétají v dynamickém pohybu. Jedna z věží, která je prosklená a štíhlá, představuje mužskou postavu, zatímco druhá, širší a zvlněná věž symbolizuje ženskou siluetu v roztančené sukni.

Fasáda Tančícího domu je tvořena kombinací skla a betonu, přičemž zvlněné linie a netradiční tvarování oken vytváří dojem pohybu a tance. Celková výška budovy dosahuje 32 metrů a na její střeše se nachází vyhlídková terasa s restaurací, která nabízí panoramatický výhled na Pražský hrad, Vltavu a historické centrum města.

Interiér budovy je stejně působivý jako její vnější vzhled. Vnitřní prostory jsou rozděleny do devíti podlaží, která slouží převážně jako kancelářské prostory. Každé patro má svůj jedinečný půdorys, který respektuje neobvyklou architekturu budovy. Zajímavostí je, že původně měla stavba sloužit jako kulturní centrum, ale nakonec se z ekonomických důvodů realizoval projekt administrativní budovy.

Tančící dům se stal symbolem moderní architektury v Praze a důkazem toho, že i současná stavba může citlivě doplnit historickou zástavbu. Přestože v době svého vzniku vyvolával kontroverzní reakce, dnes je považován za jednu z nejvýznamnějších staveb postavených v České republice po roce 1989. Budova získala řadu mezinárodních ocenění a je pravidelně zařazována do přehledů nejvýznamnějších architektonických děl světa.

Pro návštěvníky Prahy představuje Tančící dům oblíbený fotografický motiv a neodmyslitelnou součást moderní tváře města. V přízemí budovy se nachází galerie, která pořádá pravidelné výstavy současného umění. Večerní osvětlení budovy vytváří působivou atmosféru a zdůrazňuje její jedinečnou architekturu, která se odráží na hladině Vltavy.

Stavba také významně přispěla k oživení této části Prahy a stala se katalyzátorem pro další moderní architektonické projekty v okolí. Tančící dům tak představuje perfektní spojení umělecké kreativity, funkčnosti a respektu k historickému kontextu města, což z něj činí jeden z nejzajímavějších příkladů současné architektury v České republice.

Klementinum a barokní knihovna

Národní knihovna České republiky, sídlící v historickém komplexu Klementina, představuje jeden z nejkrásnějších příkladů barokní architektury v Praze. Barokní knihovní sál, který je skutečným klenotem celého areálu, byl dokončen v roce 1727 a dodnes ohromuje návštěvníky svou monumentální výzdobou a atmosférou. Nástropní fresky od Jana Hiebla zobrazují alegorické výjevy vzdělání a umění, přičemž dominantním motivem je oslava vědy a moudrosti.

Interiér knihovny je bohatě zdobený, s původními dubovými regály sahajícími až ke stropu. Každý regál je pečlivě vyřezávaný a zdobený pozlacenými prvky, které v kombinaci s tmavým dřevem vytváří působivý kontrast. Knihovní sál uchovává více než 20 000 vzácných svazků, především teologických textů z období 17. a 18. století. Součástí výzdoby jsou také unikátní glóby ze 17. století, které sloužily nejen k výuce, ale také k astronomickým pozorováním.

Klementinum bylo původně jezuitskou kolejí a jeho výstavba trvala více než 170 let. Komplex budov patří k největším stavebním památkám v Evropě a rozkládá se na ploše téměř dvou hektarů. Kromě knihovny zde návštěvníci mohou obdivovat Astronomickou věž, která sloužila k meteorologickým měřením již od roku 1775. Z věže se nabízí překrásný výhled na historické centrum Prahy, včetně panoramatu Pražského hradu a Karlova mostu.

Barokní knihovna je přístupná veřejnosti pouze v rámci komentovaných prohlídek, během kterých průvodci odhalují fascinující detaily o historii budovy a jejích sbírkách. Místnost je vybavena důmyslným systémem regulace vlhkosti a teploty, který pomáhá chránit vzácné knihy před poškozením. Zajímavostí je, že původní systém větrání funguje dodnes - důmyslně navržené větrací otvory zajišťují přirozenou cirkulaci vzduchu.

V prostorách Klementina se nachází také Zrcadlová kaple, která je známá svou vynikající akustikou a pravidelně se zde konají koncerty vážné hudby. Stěny kaple jsou obloženy benátskými zrcadly, které v kombinaci s bohatou štukovou výzdobou a freskami vytvářejí dojem nekonečného prostoru. Celý komplex Klementina představuje jedinečnou ukázku prolínání vědy, umění a vzdělávání v barokní době.

Návštěvníci mohou obdivovat také vzácné astronomické přístroje, včetně meridiánového přístroje používaného k určování přesného poledne. Tato tradice přetrvala až do roku 1928, kdy bylo pravé poledne oznamováno vystřelem z děla na Hradčanech. Klementinum tak není pouze knihovnou, ale představuje živoucí muzeum vědy a kultury, které dokumentuje významnou část české historie a vzdělanosti.