Památky UNESCO ve Zlínském kraji: Poklady, které musíte vidět

Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži

Arcibiskupský zámek v Kroměříži představuje jedinečnou památku barokní architektury, která byla společně s přilehlými zahradami v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tento monumentální komplex, tyčící se v historickém centru města Kroměříže, je výjimečným příkladem šlechtického sídla 17. a 18. století v střední Evropě.

Původně gotický hrad byl přestavěn na reprezentativní barokní rezidenci olomouckých biskupů a arcibiskupů po třicetileté válce. Nejvýznamnější přestavba proběhla za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna, který pozval přední evropské umělce a architekty, aby vytvořili velkolepé sídlo odpovídající významu olomouckého biskupství. Interiéry zámku ukrývají unikátní obrazárnu s díly evropských malířů 15. až 18. století, včetně slavného obrazu Apollo a Marsyas od Tiziana.

Podzámecká zahrada, rozkládající se na ploše 64 hektarů, představuje mistrovské dílo krajinářského umění. Původně renesanční zahrada byla v průběhu 19. století přeměněna na anglický park s romantickými stavbami, umělými jezírky a vzácnými dřevinami. Návštěvníci mohou obdivovat Pompejskou kolonádu, Colloredovu kolonádu, Maxmiliánův dvůr či Chotkovu bránu, které dotvářejí jedinečnou atmosféru zahrady.

Květná zahrada, nazývaná také Libosad, je považována za jednu z nejcennějších zahradních realizací v celosvětovém měřítku. Byla vybudována v letech 1665-1675 podle návrhů italských architektů a představuje unikátně zachovaný příklad barokní zahradní architektury. Její pravidelná kompozice zahrnuje ornamentální květinové záhony, stříhané živé stěny, fontány a kolonády. Dominantou zahrady je osmiboká Rotunda s freskami zobrazujícími antickou mytologii.

Zámecký komplex slouží jako významné kulturní centrum regionu. Pravidelně se zde konají koncerty vážné hudby, výstavy a další kulturní akce. Hudební sál zámku s bohatou freskovou výzdobou patří k akusticky nejlepším prostorám svého druhu v České republice. V reprezentačních sálech se nachází cenný mobiliář, historické tapiserie a umělecké předměty dokumentující vysokou úroveň biskupského dvora.

Součástí zámku je také rozsáhlá knihovna obsahující více než 88 000 svazků, včetně vzácných rukopisů a prvotisků. Mimořádnou hodnotu má také numismatická sbírka a archiv s historickými dokumenty. Zámecká věž poskytuje návštěvníkům panoramatický výhled na historické centrum Kroměříže a okolní krajinu. Celý komplex je významným dokladem kulturního vývoje střední Evropy a představuje syntézu uměleckých stylů několika staletí, od gotiky přes renesanci až po baroko a klasicismus.

Květná zahrada Kroměříž

Květná zahrada v Kroměříži, také známá jako Libosad, představuje jedinečný příklad barokní zahradní architektury ze 17. století. Tato nádherná zahrada, která byla v roce 1998 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO společně s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem, je považována za jednu z nejvýznamnějších památek zahradního umění v České republice.

Zahradu nechal vybudovat olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna mezi lety 1665 až 1675 podle návrhů italských architektů Filiberta Luchese a Giovanni Pietro Tencally. Rozkládá se na ploše přibližně 16 hektarů a představuje unikátní přechod mezi pozdně renesančními italskými zahradami a francouzským barokním parkem. Její půdorys vychází z přesné geometrické kompozice, která byla typická pro období baroka.

Dominantou zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda s galerií antických soch a bust, která sloužila jako zimní zahrada a ochrana před nepříznivým počasím. V centrální části zahrady se nachází Rotunda, osmiboká stavba s nádhernou štukovou a freskovou výzdobou, která sloužila jako reprezentativní prostor pro setkávání významných hostů. Součástí komplexu je také unikátní Ptáčnice, pavilon určený pro chov exotického ptactva.

Květná zahrada se může pochlubit několika pozoruhodnými prvky, mezi které patří především květinová zahrada s ornamentálními záhony, bludiště z habrů, fontány a vodní prvky. Zvláštní pozornost si zaslouží Holandská zahrada s typickými cibulovinami a Pomerančová zahrada, kde se pěstovaly citrusové plody v přenosných nádobách. V zahradě se také nachází dva historické skleníky, které sloužily k pěstování teplomilných rostlin.

Zahrada prošla v průběhu staletí několika úpravami, ale její základní barokní koncepce zůstala zachována. V letech 2012-2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, během které byly obnoveny původní prvky zahrady včetně vodních systémů a architektonických detailů. Obnova zahrady přispěla k navrácení její původní barokní podoby a umožnila návštěvníkům lépe pochopit její historický význam.

V současnosti Květná zahrada slouží jako významná turistická atrakce a kulturní centrum. Pravidelně se zde konají různé kulturní akce, koncerty, výstavy a vzdělávací programy. Zahrada je také oblíbeným místem pro svatební obřady a fotografování. Pro návštěvníky jsou k dispozici komentované prohlídky, během kterých se mohou seznámit s historií zahrady, její architekturou a botanickými zajímavostmi. Květná zahrada tak představuje nejen významnou památku UNESCO, ale také živoucí odkaz barokní kultury a zahradního umění v České republice.

Podzámecká zahrada Kroměříž

Podzámecká zahrada v Kroměříži představuje jedinečný příklad historické zahradní architektury, který byl právem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato nádherná zahrada, rozkládající se na ploše 64 hektarů, vznikala postupně od 13. století a své současné podoby dosáhla především v průběhu 19. století za působení olomouckých arcibiskupů.

Zahrada prošla několika významnými vývojovými etapami, přičemž nejvýraznější proměnu zaznamenala v období romantismu. Arcibiskup Ferdinand Maria Chotek inicioval přestavbu původně barokní zahrady na přírodně-krajinářský park anglického typu. Pod vedením zahradního architekta Antona Archeho vznikl unikátní komplex, který harmonicky spojuje prvky formální zahrady s volnou krajinářskou kompozicí.

V zahradě návštěvníci objeví množství vzácných dřevin a exotických rostlin, které byly dovezeny z různých koutů světa. Mezi nejvzácnější exempláře patří jinan dvoulaločný, platany javorolisté či vzrostlé sekvoje. Celá zahrada je protkána systémem vodních toků a romantických jezírek, které vytváří specifické mikroklima a dodávají místu jedinečnou atmosféru.

Architektonické prvky zahrady zahrnují několik významných staveb, mezi nimiž vyniká Pompejská kolonáda, Colloredova kolonáda a Maxmiliánova kolonáda. Tyto stavby sloužily jako odpočinková místa a vyhlídkové body. Součástí zahrady je také Dlouhý rybník, který byl v minulosti využíván k chovu ryb a dnes tvoří důležitý krajinný prvek.

Podzámecká zahrada je významná i z botanického hlediska, neboť zde roste více než 200 druhů vzácných dřevin. Dendrologická sbírka obsahuje jak domácí, tak cizokrajné druhy, které byly pečlivě vybírány s ohledem na místní klimatické podmínky. Zahrada slouží také jako důležité útočiště pro mnoho druhů ptactva a drobných živočichů.

V průběhu roku se v zahradě koná řada kulturních akcí a vzdělávacích programů. Návštěvníci mohou obdivovat nejen přírodní krásy, ale také se seznámit s historií místa prostřednictvím komentovaných prohlídek. Zahrada je přístupná celoročně a každé roční období nabízí jedinečnou podívanou - od jarního probouzení přírody přes letní květinovou nádheru až po podzimní zbarvení listí.

Součástí komplexu je také historický skleník, který sloužil k pěstování exotických rostlin a přezimování citrusů. Tento technický unikát je dokladem vyspělého zahradnického umění 19. století. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí, aby mohl nadále sloužit svému původnímu účelu.

Podzámecká zahrada představuje významnou součást kroměřížského arcibiskupského komplexu a společně s Květnou zahradou a arcibiskupským zámkem tvoří unikátní soubor památek UNESCO ve Zlínském kraji. Její význam daleko přesahuje regionální hranice a řadí se k nejvýznamnějším památkám zahradního umění v České republice i střední Evropě.

Zámek Kroměříž - Sněmovní sál

Sněmovní sál představuje jednu z nejpůsobivějších částí kroměřížského zámku, který je právem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento velkolepý prostor, nacházející se v prvním patře zámku, byl vybudován v letech 1724-1752 podle návrhu architekta Ignáce Josefa Cyraniho z Bolleshausu. Sál sloužil především jako místo konání moravského zemského sněmu a dalších významných společenských událostí olomouckého arcibiskupství.

Výzdoba sálu je skutečným mistrovským dílem barokního umění. Stěny jsou zdobeny bohatými štukovými prvky a nástěnnými malbami, které vytvořil významný rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch. Centrální freska na stropě zobrazuje alegorii Dobré vlády, která symbolicky představuje ideální způsob správy země a církevních statků. Působivé jsou také další alegorické výjevy, které reprezentují ctnosti a vlastnosti dobrého vládce.

Architektonické řešení sálu je promyšlené do nejmenších detailů. Vysoká okna poskytují dostatek přirozeného světla a vytváří tak působivou světelnou atmosféru, která podtrhuje monumentalitu prostoru. Původní barokní parkety jsou mistrovským dílem tehdejších řemeslníků a jejich geometrické vzory dokonale korespondují s celkovou kompozicí sálu. Sál má impozantní rozměry 30 metrů na délku a 15 metrů na šířku, přičemž výška dosahuje téměř 10 metrů.

Zajímavostí je, že v roce 1848 zde zasedal říšský sněm, který zde řešil zásadní otázky uspořádání rakouské monarchie. Tento historický moment připomíná pamětní deska umístěná u vstupu do sálu. Původní vybavení sálu se z velké části dochovalo, včetně nádherných benátských lustrů a původního mobiliáře. Křišťálové lustry, které byly vyrobeny v benátských sklářských dílnách, dodávají prostoru mimořádnou eleganci a lesk.

V současnosti je Sněmovní sál součástí prohlídkové trasy zámku a patří k nejnavštěvovanějším prostorám celého komplexu. Pravidelně se zde konají koncerty vážné hudby, které díky vynikající akustice sálu poskytují posluchačům nezapomenutelný kulturní zážitek. Restaurátorské práce, které byly v sále provedeny v posledních desetiletích, pomohly zachovat jeho původní podobu a uměleckou hodnotu pro další generace.

Sněmovní sál představuje dokonalou ukázku propojení architektury, výtvarného umění a řemeslného zpracování barokního období. Jeho začlenění do komplexu kroměřížského zámku významně přispělo k zápisu této památky na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1998. Společně s Květnou a Podzámeckou zahradou tvoří unikátní soubor barokní architektury a zahradního umění, který nemá v České republice obdoby.

Zlínský kraj je pokladnicí kulturního dědictví, kde každá památka UNESCO vypráví příběh našich předků a jejich nezdolného ducha

Radmila Procházková

Rotunda svatého Jiří na Řípu

Rotunda svatého Jiří na hoře Říp představuje jednu z nejvýznamnějších románských památek v České republice, přestože se nenachází přímo ve Zlínském kraji. Tato unikátní románská stavba z 12. století však významně ovlivnila architekturu sakrálních staveb napříč celým územím, včetně památek ve Zlínském kraji. Rotunda je postavena z opukových kvádrů a její architektonické řešení se stalo vzorem pro další románské stavby v regionu.

Interiér rotundy je tvořen kruhovou lodí a půlkruhovou apsidou, což je charakteristické pro románskou architekturu. Vnitřní prostor je zaklenut kopulí, která spočívá na čtyřech pendentivech. Tento stavební prvek byl později využit i při stavbě některých sakrálních objektů ve Zlínském kraji, například při rekonstrukcích historických kostelů v okolí Kroměříže a Uherského Hradiště.

Významný vliv rotundy svatého Jiří se projevil především v oblasti stavitelství a uměleckého řemesla. Řemeslníci a stavitelé, kteří pracovali na její výstavbě, později přenášeli své zkušenosti do dalších regionů, včetně území dnešního Zlínského kraje. Jejich znalosti se promítly do podoby mnoha místních kostelů a kaplí, z nichž některé jsou dnes součástí památkového fondu UNESCO.

Architektonické prvky typické pro rotundu svatého Jiří můžeme nalézt například v detailech kroměřížských památek UNESCO, kde se románské prvky prolínají s pozdější barokní architekturou. Podobné stavební postupy a dekorativní prvky byly využity i při stavbě některých částí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, který je spolu s přilehlými zahradami zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

V kontextu památek UNESCO ve Zlínském kraji je důležité zmínit, že rotunda svatého Jiří představovala významný inspirační zdroj pro pozdější sakrální architekturu. Její vliv je patrný například v architektonických detailech Květné zahrady v Kroměříži, kde se románské prvky objevují v podobě dekorativních prvků a architektonických článků.

Restaurátorské práce provedené na rotundě svatého Jiří v průběhu 20. století přinesly cenné poznatky o středověkých stavebních technikách, které byly následně využity při obnově historických památek ve Zlínském kraji. Tyto zkušenosti významně přispěly k zachování autenticity památek UNESCO v regionu a pomohly při jejich údržbě a rekonstrukci.

Současný stav rotundy svatého Jiří slouží jako příklad správné památkové péče a konzervace historických objektů. Tyto postupy jsou aplikovány i při péči o památky UNESCO ve Zlínském kraji, což pomáhá zachovat jejich historickou hodnotu pro budoucí generace. Rotunda tak představuje nejen významnou historickou památku, ale také důležitý zdroj poznání a inspirace pro péči o kulturní dědictví v celé České republice.

Historické sály arcibiskupské knihovny

Historické sály arcibiskupské knihovny v Kroměříži představují jedinečný doklad kulturního dědictví Zlínského kraje, které bylo v roce 1998 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato monumentální barokní knihovna, nacházející se v prvním patře kroměřížského zámku, patří k nejcennějším historickým knihovnám na území České republiky.

Knihovní sály byly vybudovány v letech 1694-1705 za episkopátu biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, který významně přispěl k rozkvětu celého kroměřížského komplexu. Interiér knihovny tvoří dva propojené sály s původním barokním mobiliářem, včetně nástěnných maleb a štukové výzdoby, které vytvářejí harmonický celek vysoké umělecké hodnoty.

Hlavní sál knihovny je vyzdoben působivými freskami od Paula Paganiho, zobrazujícími alegorické výjevy věd a umění. Stropy zdobí bohatá štuková výzdoba s motivy andílků a rostlinných ornamentů. Knihovní fond čítá více než 88 000 svazků, přičemž nejstarší rukopisy pocházejí již z 9. století. Mezi nejvzácnější exempláře patří iluminované rukopisy z období gotiky a renesance, včetně unikátního Kroměřížského antifonáře z 15. století.

Součástí knihovny je také vzácná sbírka historických glóbů a astronomických přístrojů, která dokumentuje vědecké zájmy olomouckých biskupů. Pozoruhodná je také kolekce map a atlasů, z nichž některé jsou ručně kolorované a představují mistrovská díla kartografie své doby. Knihovna sloužila nejen jako reprezentativní prostor, ale především jako centrum vzdělanosti a vědeckého bádání.

Interiér knihovny prošel v průběhu staletí několika úpravami, nejvýznamnější z nich proběhla v 19. století, kdy byly instalovány nové knihovní regály. Přesto si prostor zachoval svůj původní barokní charakter. Dřevěné police sahající až ke stropu jsou doplněny ochozy s ozdobným zábradlím, které umožňují přístup k horním partiím regálů.

Arcibiskupská knihovna v Kroměříži představuje živoucí organismus, který i dnes slouží badatelům a vědcům. Její význam daleko přesahuje hranice regionu a právem se řadí mezi nejvýznamnější památky UNESCO ve Zlínském kraji. Spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou vytváří unikátní soubor památek, který dokumentuje vysokou úroveň barokní kultury a vzdělanosti na Moravě.

V současnosti je knihovna přístupná veřejnosti v rámci prohlídkových okruhů zámku, přičemž návštěvníci mohou obdivovat nejen architektonické řešení prostor, ale i vybrané ukázky vzácných tisků a rukopisů. Pravidelně se zde konají odborné konference a výstavy, které přibližují bohatství knihovních fondů širší veřejnosti a přispívají k popularizaci tohoto výjimečného kulturního dědictví.

Sala terrena v Kroměříži

Sala terrena představuje unikátní architektonický skvost, který je nedílnou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jenž byl v roce 1998 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato pozoruhodná stavba se nachází v přízemí severního křídla zámku a byla vybudována v letech 1686-1695 podle návrhu italského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Sala terrena sloužila jako letní jídelna a reprezentační prostor arcibiskupského sídla, kde se konaly významné společenské události a hudební produkce.

Výzdoba sály je skutečným mistrovským dílem barokního umění, na němž se podíleli přední umělci své doby. Stěny jsou pokryty bohatou štukovou výzdobou, kterou vytvořil Baldassare Fontana se svou dílnou. Štuková výzdoba zobrazuje mytologické výjevy, alegorie ročních období a přírodních živlů. Strop zdobí fresky od Paula Paganiho, které představují olympské bohy a další mytologické náměty.

Architektonické řešení sály je založeno na promyšleném propojení interiéru s exteriérem. Tři monumentální arkádové oblouky se otevírají do Podzámecké zahrady a vytvářejí tak harmonický přechod mezi umělecky ztvárněným vnitřním prostorem a kultivovanou přírodou venku. Tento koncept byl typický pro barokní architekturu a představoval ideální spojení umění a přírody.

Mimořádnou pozornost si zaslouží také umělá jeskyně (grotta), která je součástí saly terreny. Její stěny jsou vyzdobeny mušlemi, krápníky a dalšími přírodními materiály, které vytvářejí iluzi skutečné jeskyně. Tento prvek byl oblíbeným motivem barokních zahrad a reprezentačních prostor.

V průběhu staletí prošla sala terrena několika renovacemi, přičemž ta nejvýznamnější proběhla v letech 1998-2000. Během této obnovy byly restaurovány všechny umělecké prvky a sala terrena získala zpět svůj původní lesk. Dnes představuje jeden z nejcennějších příkladů barokní architektury ve střední Evropě a je významnou součástí kroměřížského komplexu památek UNESCO.

Návštěvníci mohou obdivovat nejen uměleckou výzdobu, ale i důmyslný systém odvětrávání a regulace vlhkosti, který byl v sale terreně instalován již v době její výstavby. Tento systém, společně s promyšlenou orientací stavby, zajišťoval příjemné mikroklima i v horkých letních měsících, což bylo pro její funkci letní jídelny klíčové.

Sala terrena v Kroměříži představuje unikátní syntézu architektury, výtvarného umění a zahradní kultury. Je dokladem vysoké úrovně barokního umění na Moravě a významným příkladem kulturního dědictví České republiky. Její začlenění do komplexu památek UNESCO podtrhuje její mimořádnou hodnotu a význam pro světové kulturní dědictví.

Kroměřížské náměstí a historické centrum

Kroměřížské historické centrum představuje jedinečný architektonický komplex, jehož dominantou je Velké náměstí, které je obklopeno měšťanskými domy s podloubími a renesančními a barokními fasádami. Toto náměstí, které je součástí památky UNESCO od roku 1998, je svědectvím bohaté historie města a jeho významné role jako kulturního a duchovního centra regionu.

V samotném srdci náměstí se tyčí monumentální morový sloup z počátku 18. století, který je dílem významného sochaře Michaela Zürna mladšího. Tento umělecký skvost byl postaven jako poděkování za odvrácení morové epidemie a dodnes představuje jeden z nejpůsobivějších příkladů barokního sochařství na Moravě.

Architektonickou dominantou celého prostoru je arcibiskupský zámek, který se nachází v bezprostřední blízkosti náměstí. Tento monumentální komplex, původně gotický hrad přestavěný v době renesance a baroka, sloužil jako letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů. Zámek ukrývá unikátní obrazárnu s díly evropských malířů 15. až 18. století a hudební archiv nevyčíslitelné hodnoty.

Historické centrum je protkáno sítí úzkých uliček, které si zachovaly svůj středověký půdorys. Měšťanské domy lemující tyto ulice představují výjimečný soubor městské architektury, kde se mísí prvky gotiky, renesance a baroka. Radnice na Velkém náměstí je působivým příkladem renesanční architektury s charakteristickým arkádovým nádvořím a věží, která poskytuje panoramatický výhled na celé město.

V těsné blízkosti náměstí se nachází chrám sv. Mořice, gotická stavba s prvky baroka, která je významným příkladem sakrální architektury. Interiér chrámu zdobí cenné umělecké předměty, včetně barokních varhan, které patří k největším v České republice.

Součástí památkové zóny jsou také Podzámecká a Květná zahrada, které společně s historickým centrem tvoří unikátní komplex zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO. Tyto zahrady představují mimořádný příklad zahradní architektury a krajinářského umění, kde se snoubí prvky francouzského formálního a anglického krajinářského stylu.

Kroměřížské náměstí a jeho okolí je živým organismem, kde se historie prolíná se současností. Pravidelně se zde konají kulturní akce, trhy a festivaly, které přitahují návštěvníky z celého světa. Díky své výjimečné architektonické hodnotě a autenticky zachovanému historickému rázu představuje centrum Kroměříže jeden z nejcennějších urbanistických celků v České republice a právem si zaslouží své místo mezi památkami UNESCO.

Arcibiskupské vinné sklepy

Arcibiskupské vinné sklepy v Kroměříži představují unikátní historický komplex podzemních prostor, který je nedílnou součástí památek UNESCO ve Zlínském kraji. Tyto rozsáhlé sklepy, založené již v roce 1266 biskupem Brunem ze Schauenburku, se rozprostírají pod historickým centrem města a jsou součástí památkové rezervace. Jejich celková délka přesahuje 70 kilometrů, což z nich činí jeden z největších vinných sklepů v České republice.

Památka UNESCO	Rok zápisu	Město	Typ památky
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži	1998	Kroměříž	Kulturní památka

Sklepy byly po staletí využívány k uskladnění a zrání kvalitních moravských vín, především pro potřeby olomouckého arcibiskupství. Architektonicky jedinečné prostory jsou tvořeny systémem chodeb a sálů, které jsou vytesány v pískovcovém podloží. Konstantní teplota 9-11 stupňů Celsia a optimální vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro skladování vína.

V průběhu historie prošly sklepy několika významnými rekonstrukcemi, přičemž nejvýznamnější proběhla v 18. století za arcibiskupa Colloredo-Waldsee. Během této přestavby byly rozšířeny skladovací prostory a vybudován sofistikovaný systém větrání, který funguje dodnes. Součástí komplexu je také unikátní Rytířský sál, který sloužil k reprezentativním účelům a dodnes ohromuje návštěvníky svojí monumentální architekturou.

V současnosti jsou Arcibiskupské vinné sklepy nejen funkčním vinařským zařízením, ale také významnou turistickou atrakcí. Návštěvníci mohou absolvovat prohlídkovou trasu, během které se seznámí s historií vinařství v regionu, tradicemi výroby vína a mohou ochutnat vybraná vína z arcibiskupské produkce. Zvláště cenná je kolekce mešních vín, která se zde vyrábějí podle přísných církevních předpisů.

Sklepy jsou také významným svědkem historického vývoje vinařství na Moravě. Uchovávají se zde původní vinařské nástroje, historické sudy a další artefakty související s výrobou vína. Největší dřevěný sud v komplexu pojme až 19 000 litrů vína a pochází z roku 1805. Jeho konstrukce je považována za mistrovské dílo bednářského řemesla.

Význam Arcibiskupských vinných sklepů přesahuje regionální rozměr, což bylo potvrzeno jejich zařazením na seznam UNESCO společně s Arcibiskupským zámkem a Květnou zahradou. Tvoří tak nedílnou součást kroměřížského komplexu památek UNESCO, který každoročně přiláká tisíce návštěvníků z celého světa. Jedinečnost sklepů spočívá nejen v jejich historické hodnotě, ale také v tom, že stále plní svou původní funkci a jsou aktivním centrem vinařské kultury ve Zlínském kraji.

Pravidelně se zde konají degustace, vinařské slavnosti a odborné semináře, které přispívají k zachování a rozvoji vinařských tradic v regionu. Arcibiskupské vinné sklepy tak představují živoucí památku, která spojuje historický odkaz s současnou vinařskou kulturou a významně přispívá k turistické atraktivitě celého Zlínského kraje.

UNESCO památky v okolí Zlínského kraje

Zlínský kraj a jeho blízké okolí se může pochlubit několika významnými památkami zapsanými na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Přímo v regionu najdeme Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které byly na seznam UNESCO zapsány v roce 1998. Tento unikátní komplex představuje výjimečnou ukázku barokní architektury a zahradního umění. Květná zahrada, známá také jako Libosad, je považována za jeden z nejcennějších příkladů zahradní architektury v Evropě.

V těsném sousedství Zlínského kraje se nachází další pozoruhodné UNESCO památky. Lednicko-valtický areál, který leží na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska, představuje největší člověkem vytvořené území v Evropě. Tento kulturní komplex zahrnuje dva zámky, množství romantických staveb a rozsáhlý krajinářský park. Na seznam UNESCO byl zapsán v roce 1996 a každoročně přitahuje tisíce návštěvníků z celého světa.

Nedaleko hranic Zlínského kraje se nachází také Vila Tugendhat v Brně, která je považována za klíčové dílo moderní architektury. Tato funkcionalistická stavba od architekta Ludwiga Miese van der Rohe byla na seznam UNESCO zapsána v roce 2001 a představuje výjimečný příklad inovativního přístupu k architektuře meziválečného období.

V dostupné vzdálenosti od Zlínského kraje leží také Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, monumentální barokní památník zapsaný na seznam UNESCO v roce 2000. Tento 35 metrů vysoký sloup představuje největší seskupení barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.

Na pomezí Moravy a Slovenska, v blízkosti východní hranice Zlínského kraje, se rozkládá biosférická rezervace Bílé Karpaty. Přestože není přímo zapsána na seznam UNESCO, je součástí sítě biosférických rezervací UNESCO a představuje unikátní příklad harmonického soužití člověka s přírodou.

Pro milovníky lidové architektury je v dosahu také Vlkolínec na Slovensku, který reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku tradiční středoevropské vesnické architektury. Tato živoucí památka UNESCO nabízí autentický pohled na život našich předků v horském prostředí.

Všechny tyto památky UNESCO v okolí Zlínského kraje tvoří unikátní kulturní mozaiku, která dokumentuje bohatou historii a kulturní rozmanitost střední Evropy. Jejich dostupnost ze Zlínského kraje umožňuje místním obyvatelům i návštěvníkům regionu poznat mimořádné kulturní dědictví v relativně malé geografické oblasti. Tyto památky také významně přispívají k rozvoji cestovního ruchu v regionu a pomáhají udržovat kulturní povědomí a historickou kontinuitu pro budoucí generace.